Letos v červnu jsem zaplnil jedno velké místo na mapě svých vinných cest. S partou vinných nadšenců z Tábora jsme vyrazili na jižní Slovensko, poznávat krásy tamější gastronomie a vín. Slivovička na programu také nemohla chybět. Během tří dní jsme navštívili Strekov, Brhlovce nebo Čajkov a ochutnali desítky vín. To nejzajímavější, včetně pěti tipů na vinné zastavení, najdete v dnešním článku.
Slovensko se dělí do 6 hlavních vinohradnických oblastí: Malokarpatské, Južnoslovenské, Nitrianské, Stredoslovenské, Východoslovenské a Tokajské. Každá oblast má své specifické podmínky, které ovlivňují charakter vína. Mezi nejčastěji pěstované bílé odrůdy na Slovensku patří Ryzling rýnský, Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Müller-Thurgau a Chardonnay. Z modrých odrůd jsou nejrozšířenější Frankovka modrá, Svatovavřinecké, Rulandské modré a Cabernet Sauvignon.
Pokud má tuzemský pozorovatel v posledních letech pocit, že na Slovensku panuje v řadě oblastí tak trochu chaos, tak v případě vinařského sektoru to není jiné. Už jen dopátrat se k údaji ohledně skutečné plochy vinic není jednoduché, jak sami vinaři potvrdili, údaje se liší podle zdroje. Realita by se mohla pohybovat kolem 10 000 hektarů. K tomu nefungující ochrana před nelegálními dovozy vín a jejich prodej jako slovenských, neexistující podpora či démonizace naturálních nefiltrovaných vín.

Povídání s místními vinaři však bylo navzdory lokální situaci i globálním negativním trendům neuvěřitelně obohacující, milé a lidsky inspirativní. Náš program se zaměřil na pomezí Južnoslovenské vinohradnické oblasti a Nitrianské oblasti, konkrétně jsme měli jako základnu město Želiezovce a velmi slušný hotel Eden, odkud jsme podnikali jednodenní výpady směr Strekov, Brhlovce, Belá nebo Čajkov. Zdejší vinařský region je nejteplejší na Slovensku, ve vinicích tu najdete často sprašové půdy a díky teplu a dostatečnému slunečnímu záření se tu daří jak bílým, tak modrým odrůdám.
Pokud rádi jezdíte na jižní Moravu a počítáte s určitým komfortem v podobě doprovodných služeb, kvality infrastruktury či gastronomie, tak jižní Slovensko je trochu jiný svět. Nějaké souvislé cyklostezky tu prakticky neexistují, silnice jsou více či méně rozbité, nabídka vyšší gastronomie omezená. Tím ovšem nikoho nechci před cestou na jih Slovenska odradit, přesně naopak. Tady na vás nečekají davy turistů, se kterými byste se přetahovali o pohárek ve sklepě. Vinaři jsou ochotní, návštěva se zájmem o víno je potěší, pohostinnost je slovo, které skvěle vystihuje to, s čím jsme se během tří dnů potkali. Panák slivovice číhá na každém rohu a poctivá domácí kuchyně a dobroty z mangalice, to se také jen tak nepřejí.
Pokud budete plánovat svou cestu na jižní Slovensko, následujících pět vinařství berte jako ideální základ svého programu.
Vinařství Kasnyik
Malé rodinné vinařství dnes sídlí v moderním vinařském provozu dokončeném v roce 2020 a umístěném na kraji obce Strekov. Vinařství Kasnyik vzniklo v roce 2004, kdy ho bratři Tomáš a Gabriel převzali od svých rodičů. Od roku 2014 funguje vinařství plně v BIO režimu a od roku 2017 je i certifikované. Na 10 hektarech vinic mají vysazenou širokou paletu odrůd od Chardonnay, Ryzlinku vlašského, Ryzlinku rýnského, Veltlínského zeleného, Sauvignonu blanc, až po Frankovku a Dunaj. Vína vznikají s minimem zásahů, většinou prochází delším ležením v sudech v kontaktu s kvasničními kaly. Hodnota veškeré síry je 10 až 30 miligramů. Ročně brány vinařství opustí kolem 30 000 lahví, ale záleží na ročníku. Před dvěma lety tu například rozmary počasí vzaly hned polovinu produkce.

Degustace se ve vinařství Kasnyik může opravdu protáhnout, sortiment vín je široký, od bublin až po červená vína. To nejzajímavější se ale z mého pohledu děje na poli suchých bílých vín, konkrétně v případě odrůd Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský. Ryzlink vlašský 2023 byl příjemně svěží, s tóny zralých citrusů a bílých peckovin, s dostatečnou hloubkou chuti. Zajímavou ukázkou potenciálu nesířených vín bylo z archivu vytažené víno Ryzlink vlašský 2016! Hodně herbální v projevu, lehce do medových tónů, ale stále ve formě a plné energie. Ryzlink rýnský 2022 jsme nejprve vyzkoušeli ve variantě „4 days“, tedy s krátkou macerací na slupkách a následně i jako „orange“. V obou případech svěží, čistá vína s odrůdovým charakterem, délkou a harmonií chuti. Ze starších vín jsme ochutnali i Veltlínské zelené 2015 nebo Dunaj 2015.

Pivnica Brhlovce
Dalším naším zastavením byla malá obec Brhlovce, známá skalními obydlími, v nichž má sklep i zdejší vinařství Pivnica Brhlovce. V roce 2011 ho založil Ján Záborský, toho času marketér, se rozhodl opustit velkoměsto a vrátit se k vinařské tradici svých předků. Opět jde o „řemeslná vín“ s minimem zásahů – spontánní fermentace, biodynamické principy a ruční práce. Hrozny pocházejí z vinic na sopečných tufech a andezitech, jsme kousek od vulkánu Sitno, což vínům dodává výrazný charakter. V sortimentu najdete vína odrůd jako Pesecká leánka, Veltlínské zelené, Pinot Blanc či Frankovka. Roční produkce vinařství dosahuje zhruba 15 000 lahví a vinice mají nejčastěji 25 až 40 let. Vína prochází pozvolným zráním, jsou bez filtrace a s minimem síry. Jak nám Ján Záborský během degustace prozradil, snaží se ve svých vínech hledat především rovnováhu. S tím, jak se mění klima a ph vín, bude podle Jána Záborského stále obtížnější dělat vína bez síry.

Na starém venkovském dvoře jsme postupně ochutnávali vína ročníku 2023. Báječný a elegantní byl například Pinot blanc Impression, víno zrající jeden rok v sudech, v jehož vůni najdete broskve a nektarinky, chuť je šťavnatá, energická, s citrusovo minerálním závěrem. Kořenité Veltlínské zelené 2023 mělo krásně uhlazenou chuť, čistou s tóny peckovin a bylinek. Krásně pitelné, odrůdově čitelné víno. Hodně mne bavily bublinky Scyscraper #2 z Pinotu blanc, tradiční metodou připravené z ročníků 2022 a 2023. Kromě bílých vín je Pivnica Brhlovce silná i v červených, což potvrdila vína Pinot noir 2023 a Frankovka 2023. Frankovka spíše lehčího stylu, středně komplexní, Pinot noir pak elegantní, se zakulacenými taniny a minimálním otiskem sudu.

Pivnica Čajkov
Dalším vinařem, se kterým jsme zasedli ke stolu v jeho starém sklepě, byl Marek Uhnák. Jeho vinařství každým rokem pouští do světa kolem 30 000 lahví a specialitou, která tvoří více než polovinu produkce, je odrůda Pesecká Leánka. Vinařství se prezentuje různými styly – od svěží bílé Pesecké leánky, přes oranžová vína, plná červená vína zrající dlouho v sudech, až po dezertní botrytické víno Elixir. Oproti předchozím vinařstvím je Pivnica Čajkov přeci jen trochu větší „punk“, ať už jde o charakter vín, tak jejich názvy. V sortimentu najdete vína s názvy jako Lokki, Godfather nebo Extracta.

Určitě doporučuji ochutnat víno Rustikal 2023, což je Pesecká Leánka z padesát let staré vinice. Krátký skin contact vínu dává lehce oranžovou barvu. V ústech je víno šťavnaté, s tóny grepu, citrusů a vyšší kyselinou a příjemnou svěžestí. Lokki 2023 je cuvée Pesecké Leánky a Pinotu Gris, víno s intenzivní barvou, bohatou chutí a delším závěrem. Frankovka 2019 Empress zrála šest let na sudech, zakulacená v chuti, s tóny malin, švestek a sladkého koření. Dlouhá dochuť.

Strekov 1075
Kromě vinařství Kasnyik se ve Strekově vyplatí navštívit ještě vinařství Strekov 1075, schované na pozemku za místní jednotou. Charismatický Zsolt Sütő začal s vínem v roce 2001 a o deset let později pak přešel na produkci vín absolutně bez přidané síry. Aktuálně hospodaří v BIO režimu na 11 hektarech vinic a roční produkce činí zhruba 35 000 lahví. Sortiment zahrnuje odrůdy jako Ryzling vlašský, Veltlínske zelené, Modrý Portugal, Frankovka modrá, Svatovavřinecké, Dunaj, Devín či Alibernet a jejich cuvée – včetně bílých, oranžových, červených i perlivých pet-natů. Těm se Zsolt věnuje od roku 2013 a dnes tvoří nezanedbatelnou soušást sortimentu vinařství.

Zsolt Sütő prostřel stůl v jedné ze svých vinic a pod širým nebem jsme přechutnali spoustu krásných vín. Osobně už dlouhá léta miluji víno Nigori a i ročník 2022 byl skvělý. Jde o Ryzlink vlašský z dubových sudů, s tóny hrušky, broskve, v ústech plný a vrstevnatý, neskutečně pitelný. V Japonštině prý Nigori znamená „zakalené“. Měli jsme Veltlin 2022, Heion 2022, víno s názvem Porta #9 (cuvée Děvínu, Aureliusu a Ryzlinku vlašského) nebo Black Rose (Ryzlink vlašský a Svatovavřinecké). Frankie 2022 je mladá šťavnatá a svěží Frankovka, parádní byl Vavřinec 2022, lehce dvoreček, ale super. Strekov 1075 je kromě oranžád a pet-natů vyhlášený krásnými červenými víny, což na závěr potvrdil Pinot noir 2022 a také Frankovka 2019. Zsolt Sütő je neuvěřitelný hostitel a jeho vína mi prostě a jednoduše sedí.

Vinárstvo Magula
Na samotný závěr jsme se cestou domů stavili ve vinařství Magula, které je mimo jiné vyhlášené červenými víny odrůdy Frankovka. Jde o rodinné biodynamické vinařství ze Suché nad Parnou v Malokarpatské oblasti. Nejde jen o vinařství, areál je vlastně rodinnou farmou, kde nechybí péče o stromy, zeleninu či zvířata. Vína vznikají s minimálními zásahy – spontánní fermentací, bez filtrace a s nízkým obsahem síry. Vladimír Magula má vysazeny odrůdy jako Frankovka, Modrý Portugal, Ryzlink vlašský, Devín nebo Dunaj. Celkem 10 hektarů v polohách Vlčí dolina a Růžová dolina. Ve sklepě kromě sudů najdete také terakotové amfory.
Vlado Magula nám ve stínu kaštanů uspořádal nezapomenutelnou vertikálu osmi Frankovek ročníků 2015 až 2021. Ještě před tím jsme stihli ochutnat velmi příjemný Jungberg Devín 2023, lehčí, osvěžující, s tóny limetky a citrusů, doplněné o jemný náznak bylinek. Bílý vlk 2022 je klaret z hroznů odrůd Pinot noir a Frankovka. Oranžový vlk 2022 pak tvoří cuvée Ryzlinku vlašského, Veltlínského zeleného a Děvínu. Víno zrálo částečně v amforách a částečně v sudech, má příjemné tóny pomeranče, sušených peckovin a zeleného čaje.

Jedinečná ochutnávka Frankovek pak byla ukázkou odlišností jednotlivých ročníků. Vladimír Magula zvolil pořadí od nejstaršího vína k nejmladšímu. Naprosto fenomenální byla Frankovka 2017, velmi výrazná ve vůni, sebevědomá a zároveň elegantní v ústech. Dlouhý závěr, minerálně nakouřená, s dalším potenciálem zrát. Podobné kvality ukázala Frankovka ze špičkového ročníku 2015. V chuti komplexní, s vyšší kyselinou i taniny, tóny švestek nebo malin. Do třetice bych pak rád vypíchnul Frankovku Unplugged 2018, víno ze šlapaných hroznů, zrající částečně v sudu a částečně v terakotovém vajíčku. Frankovka ročníku 2020 byla velmi lehká, až „pinotová“, nejmladší ročník 2021 pak má určitě potenciál zrát v dalších letech.
