Národní parky, jezera, hory, Slovinsko láká turisty zejména krásnou přírodou. Velmi zajímavou dovolenou tu ovšem můžete strávit také poznávání místních vinařství a vín. Slovinsko má bohatou vinařskou historii a nabízí pestrou škálu vín, která jsou s ohledem na velkou domácí spotřebu spíše neobjevena v zahraničí. Strávil jsem několik dní na severovýchodě Slovinska, kolem města Maribor, a tipy na nejzajímavější vinařství v okolí najdete v dnešním příspěvku.
Slovinsko je rozlohou a počtem obyvatel násobně menší oproti České republice, ale z pohledu vína mezi oběma zeměmi najdete několik podobností. Například rozloha vinic je ve Slovinsku aktuálně necelých 15 000 hektarů, tedy jen o něco nižší, než na Moravě. Produkci vládnou bílá vína, která se na místním vinném mixu podílí ze 70 %. Slovinsko má pestrý mix odrůd, ale jedničkou tu zůstává podceňovaný Laški Ryzlink, u nás známý Ryzlink vlašský. Více než 90 % vín se vypije na domácím trhu, Slovinci totiž patří mezi největší milovníky vín v Evropě. Domácí spotřeba dosahuje úctyhodných 35 litrů vína na osobu za rok, tedy údaj, o kterém se našim domácím vinařům zatím může jen zdát.
Od klášterů po družstva
Historie pěstování révy a produkce vína je na území dnešního Slovinska více než 2000 let stará. Nejstarší archeologické nálezy tu dokládají přítomnost révy do 4. století před naším letopočtem a sahají do období, kdy v oblasti působily keltské kmeny. Později tu samozřejmě svou výraznou vinařskou stopu zanechali také starověcí Římané. Ve středověku roli hlavních hybatelů vinařství převzaly kláštery, první benediktínský klášter byl v dnešním Slovinsku založen v roce 1090 a v roce 1132 následoval cisterciánský klášter ve Stičně.
Z pohledu odrůdového mixu je významná osobnost slovinských dějin arcivévoda Jan Rakouský, který na území dnešního severního Slovinska výrazně zakomponoval odrůdy jako Chardonnay, Pinot Blanc, Pinot Gris, Pinot noir nebo Ryzlink rýnský. Rozvoj slovinského vinařství pak významně přibrzdila epidemie fyloxéry, která byla ve Slovinsku poprvé zaznamenána v roce 1880. V té době dosahovala hektarová plocha zdejších vinohradů úctyhodných 50 000 hektarů.
Kromě přírodní pohromy se v následujících dekádách přidala ekonomická krize a válečné konflikty. Turbulentní časy pro slovinská vína vyústila po konci 2. světové války v připojení Slovinska do tehdejší Federativní socialistické republiky Jugoslávie. Produkci pak po několik desítek let ovládaly státní zemědělské podniky, u kterých nebyla kvalita vína na prvním místě. Malí rodinní pěstitelé tak část hroznů zpracovávali pro své domácí potřeby a většinu suroviny poskytovali centrálně řízeným vinařským družstvům. V roce 1991 se Slovnsko osamostatnilo a tento rok je milníkem kompletní transformace domácího vinného sektoru.
Tři oblasti a šest desítek odrůd
Slovinsko je rozděleno do tří vinařských oblastí. Na severovýchodě, poblíž hranic s Maďarskem a Rakouskem, najdete největší oblast Podravje se zhruba 6000 hektary vinohradů. Jihovýchodně směrem k chorvatským hranicím leží nejmenší ze tří regionů, tedy Posavje. Třetí a mezinárodně nejznámější vinařskou oblastí Slovinska je Primorska. Jak název napovídá, v tomto případě jde o vinařské zóny poblíž Jaderského moře, z nichž zejména Goriška Brda a Vipavska dolina jsou vyhledávané lokality z pohledu milovníků skvělých bílých nebo oranžových vín.
Podravje a Posavje, pojmenované po řekách, mají klasické kontinentální klima, se studenými zimami a teplým létem, v Primorské vládne teplejší a vlhčí Středomořské klima s ročním úhrnem až 1500 milimetrů srážek. Slovinsko je velmi kopcovitá země a většina vinic je vysazena ve svazích, kde jednoznačně převládá ruční práce. Některé z tratí jsou vedeny na terasách a historicky se tu můžete také setkat s tradičním vedením révy na pergolách.
Odrůdové složení slovinských vinic je poměrně pestré a každá ze tří vinařských oblastí má svá odrůdová specifika. Celkem je v zemi zapsáno 60 odrůd, přičemž 38 jsou bílé odrůdy a 22 modré. S 1658 hektary stále vládne Ryzlink vlašský (Laški Ryzlink), který s sebou nese zátěž nepříliš kvalitní odrůdy, vhodné pro produkci základních levných vín. Dnes můžete u některých vinařů regionu Podravje ochutnat krásná vína této odrůdy, ale jak sami říkají, s vyšší cenovkou jsou na domácím trhu špatně prodejná. Dalšími oblíbenými bílými odrůdami jsou ve Slovinsku Chardonnay, Sauvignon blanc nebo Furmint, kterému se zde říká Šipon. V Primorske pak narazíte na odrůdy jako Malvazija Istarska, Rebula nebo Friulano. Paletu modrých odrůd tvoří Refošk (Refosco), Modra Frankija (Frankovka), Pinot noir, Merlot nebo některé lokální odrůdy, jako je Žametovka.
Kam se vydat kolem Mariboru
Maribor je celkem poklidné město s necelými 100 000 obyvateli, s malebným historickým centrem a restauracemi. Je tedy skvělým výchozím bodem pro prozkoumávání okolních vinařství v rámci vinařské oblasti Podravje. Pokud se vydáte prakticky jakýmkoliv směrem, jsou v příjemné dojezdové vzdálenosti do hodiny desítky možností pro vinná zastavení.
Ve městě pak při podvečerních toulkách a relaxací mezi celodenním degustováním a večeří určitě nevynechejte Starou trtu, tedy nejstarší keř vinné révy dle zápisu Guinnessovy knihy rekordů. Při nepřízni počasí se tu můžete také vydat prozkoumat největší vinný sklep ve Slovnsku (s rozlohou 20 km²). Nenáročný je pak výstup na vyhlídku na kopci, kde stával dříve mariboský hrad, a kde dnes si dnes mezi vinicemi vychutnáte krásný výhled na město.
5 vinařství, která nevynechat kolem Mariboru
Zlati Grič
Moderní vinařství, zakomponované kompletně pod zemí poblíž městečka Slovenské Konjice, leží na východ zhruba půl hodiny z Mariboru. Při svých cestách byste ho neměli minou z jednoho prostého důvodu, a tou je významná česká stopa. Vinařství totiž patří Davidu Hauerlandovi a Petru Valentovi ze společnosti Fidurock. Ti by do oblasti chtěli přivézt více turistů a poblíž vinařství tak najdete moderně zrekonstruované apartmány v historické tvrzi, restauraci nebo golfové hřiště. Vinařství disponuje 75 hektary vlastních vinic a dalšími 75 hektary ve spolupráci s místními pěstiteli. Zlati Grič se zaměřuje především na bílá vína, mezi nimiž vyniká příjemně aromatický Sauvignon nebo minerální Ryzlink rýnský. Ochutnali jsme také velmi povedené šumivé víno 100% tvořené odrůdou Pinot blanc nebo překvapivě komplexní Pinot gris, 24 hodin macerovaný na slupkách. Z červených vín stojí za zmínku především elegantní Pinot noir a lehká ovocná Frankovka. Výběr vín ve vinařství Zlati grič je pestrý a široký, a je tak dost pravděpodobné, že se na této zastávce nějakou dobu zdržíte.
Vinařství Sanctum
Pokud máte rádi spíše malá rodinná vinařství a dáváte přednost degustaci v garáži než moderní degustační místnosti, vydejte se do nedalekého vinařství Sanctum. Leží jižně zhruba čtvrt hodiny autem od vinařství Zlati Grič. Vinařství Sanctum ročně produkuje přibližně 30 000 lahví vína. Vína procházejí spontánní fermentací s použitím přírodních kvasinek a zrají typicky v dubových sudech. Hlavními odrůdami jsou tu Chardonnay a Pinot noir, což je odkaz na historii nedalekého kartuziánského kláštera. Místní mniši prý tyto dvě odrůdy do oblasti přinesli již ve 12. století. Majitel vinařství Marko Podkubovšek je zapálený ambasador regionu a rozený vypravěč. Najdete tu vína se super poměrem kvality a ceny, zejména v rámci řady Prestige naslepo lehce zaměnitelná s kvalitními víny z Burgundska. Kromě tradiční vín pak je k ochutnání také velmi povedený a čistý pét-nat z odrůdy Pinot noir nebo oranžové víno Leptir (cuvéee odrůd Pinot blanc, Pinot gris a Chardonnay). Zajímavostí je i 100% Syrah.
Ducal
Milovníci přírodních či bezzásahových vín by měli vyrazit na sever od Mariboru až k hranici s Rakouskem, kde se mezi zvlněnými vinicemi nachází vinařství Ducal. Architektonicky moderně pojaté a krásné vinařství vzniklo v roce 2007. Rodinný projekt, který vede Mitja Ducal a jeho syn Tim volí jiný přístup, než je ve vinařstvích regionu běžné. Vína tu typicky prochází zráním v betonových vajíčkách nebo v qvevri zakopaných v zemi. Určitě ochutnejte zajímavé bublinky Sontia, dělané tradiční metodou z odrůd Ryzlink rýnský a Chardonnay. Kromě těchto odrůd pak v nabídce vinařství najdete také vína odrůd Laški Rizling nebo Pinot Noir. Krásná a čistá vína s jedinečným charakterem. Bonusem jsou panoramatické výhledy na okolní vinice a nedaleké údolí.
Dveri Pax
Východně od Mariboru leží vinařství Dveri Pax, které patří pod starý benediktínský klášter Stift Admont. Dnes obhospodařuje 73 hektarů vlastních vinic, z nichž ročně vyprodukuje přibližně 350 000 lahví vína. Čtyři pětiny tvoří bílá vína, ochutnejte místní Sauvignon, Šipon nebo Laški Rizling. Z červených vín pak Pinot Noir nebo Frankovku. Specialitou je v Dveri Pax tradiční metodou dělané šumivé víno z Šiponu. Vína Dveri Pax ochutnáte v krásné degustační místnosti historického dvoru z 16. století, jehož součástí je i velmi kvalitní restaurace.
Marof
Zhruba hodinu cesty směrem k maďarským hranicím je v rámci podoblasti Prekmurje vinařský klenot v podobě vinařství Marof. Krásné moderní vinařství stojí vedle starého loveckého zámečku. V prosklené degustační místnosti s výhledem na amfiteátr vinic se vám snadno zatočí hlava. Architektura interiéru je pojata jako loď otočená dnem vzhůru, včetně typických kulatých okýnek, kterými lze nahlédnout do sklepa. Vinařství Marof bylo založeno v roce 2006 podnikatelem Stanem Polaničem a od svého vzniku se zaměřuje na ekologické a biodynamické metody pěstování vinné révy. Ročně vyprodukuje přibližně 120 000 lahví, zejména bílých vín. Ochutnejte skvělý Sauvignon blanc, Ryzlink rýnský nebo Sylvánské zelené. Pokud máte rádi plná červená vína a odrůdu Frankovka, tak tady si přijdete na své. Vína z vinařství Marof jsou precizní, elegantní a mají potenciál vyzrávat na láhvi. Právem je toto vinařství považováno za jedno z nejlepších celého Slovinska.
