Odrůda Svatovavřinecké před pár lety uvolnila pozici nejrozšířenější modré odrůdy v tuzemsku Frankovce. Její výsadby u nás postupně ustupují ve prospěch jiných modrých odrůd. Důvodem je pošramocená pověst v očích konzumentů, mraky Svatomartinského nebo třeba specifické problémy, které tato odrůda přináší ve vinicích. Přesto se najdou vinaři, kteří se Svatovavřineckým pracují velmi zajímavě. Příkladem je vinařství Oulehla z Dolních Kounic a jeho Svatovavřinecké ze starých keřů. Ročníky 2019 a 2016 rozhodně stojí za ochutnání.
Ještě v roce 2006 bylo v tuzemsku vysazeno 1630 hektarů Svatovavřineckého, aktuálně je to podle statistik Ministerstva zemědělství ani ne 800 hektarů. Za necelých 20 let tak šla odrůda na polovinu plochy a při současném trendu Svatovavřinecké brzy ve výsadbách předstihne i mnohem populárnější Pinot noir. Nejvíce Svatovavřineckého je vysazeno ve Velkopavlovické podoblasti. Tady je dnes odrůda doma a spolu s odrůdami Frankovka a Modrý Portugal tvoří mimo jiné základ zdejších vín VOC Modré hory. Z těchto odrůd členové spolku mohou uvádět na trh červená vína po 18 měsících zrání a mladá rosé vína.
Ačkoliv by někteří vinaři se Svatovavřineckým rádi pracovali, protože se skvěle hodí například do kupáže k Frankovce, nadšení brzdí komplikace při práci ve vinohraech. Jak mi potvrdili někteří vinaři, Svatovavřinecké má velké výkyvy v násadě hroznů v jednotlivých ročnících, velmi trpí plísní šedou, tím spíš, když se pěstuje ekologicky.Svatovavřinecké má relativně husté hrozny a v době dozrávání je může napadat plíseň šedá. Svatovavřinecké pak bývá také citlivé na napadení padlím révy.
Stále častěji Svatovavřinecké končí v tuzemsku lahvované jako růžové víno. Kategorie „letních růžovek“ díky kampaním a osvětě vyletěla vzhůru a jejich produkce na Moravě za poslední roky slušně nabobtnala. Pověst odrůdy pak určitě nevylepšuje ani její časté využití v rámci produkce extrémně mladých vín bez větších ambicí, tedy Svatomartinského.
Přitom tahle odrůda potenciál má. Svým charakterem ta nejlepší vína mohou být celkem jednoduše zaměnitelná s elegantním Pinotem noir. Víno z odrůdy Svatovavřinecké má obvykle rubínovou až purpurovou barvu a vyznačuje se plnější, ale zároveň hebkou strukturou chuti. Často se ní objevují tmavé třešně, ostružiny, kouřové tóny a jemné náznaky koření. Tato vína bývají často školena v dubových sudech, kde získávají na komplexnosti a hloubce. Díky své stavbě a harmonii mají velmi dobrý potenciál k archivaci. Dokladem budiž i následující dvě červená z vinařství Oulehla.
Svatovavřinecké Staré keře 2016, Vinařství Trpělka & Oulehla, 12,5 % Hodnocení: 88/100
Suché víno, v přívlastku pozdní sběr. Viniční trať Šibeniční hora. Víno má středně intenzivní rubínovou barvu, s širokým okrajem. Ve vůni výraznější, s tóny sušených červených plodů, fialky, tabáku a lesního podrostu. Náznakem příjemně animální. V chuti středně plné, s poměrně razantně vystupující kyselinou a tóny švestky, červeného rybízu, lékořice, koření a zemitosti. Nechybí typická kounická minerální nakouřenost v dochuti. Víno je uhlazené, elegantní, vrstevnaté, krásně vyzrálo v láhvi. Aktuálně na svém vrcholu či na mírném sestupu. Doporučuji nakoupit a vypít teď.
Orientační cena: 250 Kč (Foltýn wine)
Svatovavřinecké Staré keře 2019, Vinařství Oulehla, 12 % Hodnocení: 86/100
Opět viniční trať Šibeniční hora, tentokrát klasifikováno jako zemské víno, nefiltrováno. Světlejší rubínová barva, ve vůni se nabízí kombinace červeného rybízu, tmavých třešní a fialky. Po zakroužení sklenice nechybí křísnutí kamene, minerální nakouřenost. V chuti mírně rustikální, lehčí, plné energie a červeného peckového ovoce. Páteří vína je příjemná kyselinka, na patře pak vystupují jemné taniny. V chuti víno klame tělem, působí velmi svěžím dojmem a má další potenciál zrání na láhvi. Doporučuji nespěchat a nevypít na jeden zátah, druhý den po otevření se krásně otevřelo.
Orientační cena: 250 Kč (Foltýn wine)
